Počáteční fáze startu - zavedení - BOOT systému, je společná
pro různé operační systémy / OS . Podrobně je popsána ve volbě
"Archiv Počítače 2005 - Start PC".
Po zapnutí PC systém BIOS provede POST - základní test
funkcí a důležitého HW. Po ukončení POSTu vyhledá BIOS zaváděcí disk
( FD, HD, CD, FLASH.. jeho pořadí lze v BIOSu nastavit ). Když ho
nenalezne, zastaví a vypíše chybu. Nalezne-li nějaký, vstoupí na
jeho úplný začátek do MBS - MBR. Odtud BIOS začne do paměti
RAM zavádět krátký systémový zavaděč a po jeho zavedení do
RAM mu předá řízení. Tento zavaděč pokračuje v zavádění vlastního OS.
Často užívaný zavaděč Linuxu se nazývá LILO ( LInux LOader ).
Po načtení zavaděče LILO do RAM je mu BIOSem předáno řízení. LILO
začne dle svých parametrů zavádět do RAM Linuxové jádro.
Linux - A / ZAVEDENÍ Z DISKETY fd0. Mohou nastat 2 základní možnosti.
1 / Na fd0 je binár obraz jádra a pomocné soubory. Jádro OS z této
diskety začne sebe samo zavádět. Přihlíží při tom ke konfiguraci v pomocných
souborech a podle této konfigurace zavádí zbytek OS.
2 / Na fd0 je jenom zavaděč LILO a pomocné soubory. LILO se zavede a
dle informací v pomocném souboru najde disk a oddíl s binárním obrazem jádra
OS a z tohoto oddílu jádro zavede. Po zavedení jádra se zavádí zbytek OS.
Linux - B / ZAVEDENÍ Z PEVNÉHO DISKU hd0. Jsou 2 základní možnosti.
Obecně - při zavedení z pevného disku nějaký zavaděč prohlédne tabulku
rozdělení disku. Podle ní identifikuje aktivní diskový oddíl,
ze kterého může pokračovat zavádění OS.
1 / Hlavní primární zavaděč v MBR je přímo zavaděč LILO. LILO zavádí
systém dle svých konfiguračních parametrů a nemusí mít aktivně označený oddíl.
2 / Hlavní primární zavaděč v MBR je jiný a standardně chce zavádět OS
z aktivně označeného oddílu. Je-li na PC více OS, každý na samostatném oddíle,
pak cizí zavaděč většinou ukáže jejich seznam. Po vybrání Linuxu z tohoto
seznamu předá hlavní zavaděč řízení zavaděči LILO. LILO, v tomto případě
jako sekundární zavaděč, leží až v zaváděcím sektoru oddílu nesoucím Linux.
Tento oddíl je hlavní kořenový oddíl Linuxu a musí být primární. Tento
oddíl pak nese jak zavaděč LILO, tak i obraz jádra Linuxu. Odtud je jádro
zavaděčem LILO zavedeno. ( Pro starší verze BIOS a LILO, díky jejich
omezení, musí ležet tento celý první - kořenový oddíl Linuxu s LILO
a obrazem jádra v prvních 1024 cylindrech disku ).
Linux - ZAVÁDĚNÍ POKRAČUJE.
Jádro je uloženo v některém ze souborů "/boot/vmlinuz", "/vmlinuz", "/vmlinux"
či "/Image". Jde o binární obraz jádra. Do prvního Mega RAM se zavede malá
nekomprimovaná část jádra. Kód v hlavičce této části přepne CPU do chráněného
režimu. Odstraní se tím omezení užití RAM jen do 1 Mega, které bylo až do tohoto
okamžiku dané BIOSem. BIOS umí jen realný mód. Linux tudíž, přepnutím do
chráněného módu, BIOS zcela odstaví a po svém zavedení jej plně nahrazuje.
Dále se zavádí zbytek jádra a v RAM se dekomprimuje. Jádro sebe samo zavádí
a po zavedení se spustí.
Po svém spuštění jádro pomocí svých ovladačů inicializuje všechny nalezené
HW zařízení asi v tomto pořadí - VGA, CPU, paměť, síť, FPU, seriové a
paralelní porty, hd, fd, zvuk.. Jádro ověří pomocí příkazu "fsck" a informací
z "/etc/fstab" nalezené pevné disky a identifikuje na nich existující oddíly
a umístění OS Linux.
Jádro zná, jako jeden ze svých parametrů, hlavní kořenový oddíl ( root
partition ). K němu je po prošlé inicializaci HW připojen, zatím jen s
právy pro čtení, hlavní souborový systém ( root filesystem ), označený
jako "/". Ve zvláštních případech může být jako hlavní souborový systém
užita i RAM na tzv. "ramdisku" nebo síťový disk..
Jádro pak na oddílu disku - jeho souborovém systému - nalezne a ihned spustí
hlavní proces "init", předá mu řízení a samo ustoupí do pozadí. Jádro
z pozadí nadále obsluhuje spouštění programů a procesů + souborový
systém + systém přerušení + síťové prostředky.. a spravuje a přiděluje
systémové zdroje jako paměť, čas procesoru a podobně.