JHlog-Weblog    S úsměvem :o)

# Zpět na úvodní stránku JHlog       Aktualizace 30.5.2021

---

# Terminologie(2014-2008)   # Svátky(2015) 

---

ZÁKLADNÍ TERMINILOGIE   :o)    psáno 2014-2008

IT - Je souhrn všeho tady napsanýho. To IT se nečte "ítý" z Mimozemšťana ale jako "aj tý" - a to fakt radši až jindy.

USER - To co je mezi klávesnicí a židlí - zaměstnanec - co dělá, že něco dělá. A taky na počítači.   POWER USER - Je USER + vedoucí. Někdy i oddělení.   MANAGER - Vrchní šéf POWERU. Někdy i řiditel.   ADMIN - Je vlastně USER + má nejpomalejší počítač z firmy, a s ním je schopen nejrychleji prakticky coko-li kdeko-li komuko-li... A taky někdy udělat. No... když ho seženete.   SPRÁVCE / SYSTÉMÁK / INFORMATIK / AJŤÁK - Je ADMIN. Často SYSTEMATICKY prudí USERY, ne-INFORMUJE POWERY a nesnáší se s MANAGERY.

DATA - To co nahrajem na počítač a ono ho to po krátký době úplně zašlehne a už to nikdy nenajdem.   INFORMACE - Jsou DATA. Tyhle ale najdem. Někdy. A nebo jiný.   BEZPEČNÁ KOPIE - Asi 50 x nahraný fotky z dovolený na počítač do oblasti firemních záloh. Bezpečná proto, že po tom 50-tým nakopírování se počítač zhroutí a fotky BEZPEČNĚ nedostanete zpátky.   PROGRAMY - Měly by se s nima zpracovávat DATA. Zabírají na počítači hrozně místa a mají strašně obtížný ovládání, který blbě funguje. Všichni USERY, POWERY a MANAGERI je chtějí a nutí ADMINA aby je nahrával. Což ho obtěžuje.   VIRY - Jediný bezchybně pracující PROGRAMY. Bejvaj fakt namakaný a díky hrozně jednoduchýmu ovládání je zvládají používat všichni USERY POWERY i MANAGERI. Na svých PC je ale nechtívaj a nutí ADMINA aby je mazal. Což ho obtěžuje.

PC - Taky PIXLA BEDNA KOMP. Je počítač. Topí, vrčí a ztrácí DATA. Když se nezasekne, vydá nám nějaký INFORMACE, ale ty většinou vůbec nechceme.   MONITOR - To do čeho pořád zíráme. Vypadá to jako televize a podobně to funguje. Všichni USERY, POWERY a MANAGERI na něj pořád něco lepí a osahávaj ho. Hádají se kdo dostane novej a lepší a nutí ADMINA aby ho sehnal. Což ho obtěžuje.   SERVER - Je to PC. Prý hlavní. Všimněte si základu slova SER-ver. Souvisí to s DATY. Když je na SERVER nahrajete, ihned se všechno ze-SER-veruje.

SÍŤ - Dráty spojující několik počítačů. Když není síť rozbitá, tak je pořád ucpaná elektronickou poštou s fotkama hezkejch holek od konkurence. Síť je ale často rozbitá. Určitě znáte i výraz "..hoďte na něj síť".   MAIL - To je elektronická pošta. Teda vlastně nesmyslně opsanej text papírovýho dopisu. Opisuje se před odnesením do schránky či na poštu - na poslední chvíli - proto jsou MAILY samá chyba a ještě většinou NIKAM NEDOJDOU.   E-MAIL - To je MAIL. E prý znamená Elektronický. Slovník cizích slov to popisuje jako "..pohyb elektronů ve vakuu a polovodičích, tedy látkách s větším měrným elektrickým odporem..". No.. nevím. V každým případě je to nějakej vodpornej pohyp.. a na poště pohyb je.   SPAM - Prý nevyžádaná pošta. Je to ale MAIL, kterej NĚKAM DOJDE. Pro nás je hrozně důležitej, moc na něj čekáme ale nikdy k nám nedojde ten náš. Je totiž omylem poslanej úplně jinýmu USEROVI. A ten ho smázne - protože to mazání bývá jediný čemu ho ADMIN dobře naučil.   INTERNET - Je to síť. Asi veliká. Vymysleli jí prý vojáci s nějakejma školákama. Asi aby mohli pařit střílečky na KOMPECH a posílat ty fotky holek. Je spolehlivá. Zatím, co paříte střílečku, spolehlivě zaviruje váš KOMP a vybere prachy z vašeho bankovního účtu.

Ostatní nezařazené - Halda takových nedůležitých termínů či dodělátek. Buď tomu moc lidí nerozumí nebo nefungujou. Nebo jenom u kolegů.

---

# Zpět na úvod této stránky.

---

VŽDYŤ BUDOU PŘECE SVÁTKY   :o)    psáno 15.12.2015

Budou Vánoce. "Pohoda, pěkná telka, dobré papáníčko a s tou svou zajedeme na hory..". Broukám si pod namrzlý nos a vcházím do budovy kde pracuju. "Mějte se fajn", zdravím v recepci. Není to tak dlouho, co jsme tomu říkali krásně česky vrátnice, vytane mi na mysl, když si vyzvedávám klíče. "Nóó ty ale vypadáš.." dobírá si mne s lehkým úsměvem vrátná.. teda recepční.. a dodává "copak si v noci prováděl ??? :o)". Zvažuji, jak se mi včera po tom dalším celodenním smogu chtělo spát už v 5 k večeru a pak i v 9 večer.. a jak jsem v 11, když jsem si opravdu lehnul, nemohl usnout a na střídačku se převaloval v peřinách asi do půl druhý.. Skutečně jsem zabral až okolo 3-tí.. No a teď ráno jsem samozřejmě zaspal. Nahlas ale vrátné neříkám nic, hlavně proto, že koordinace mysli a mluvy mi bude ještě chvilku trvat. Odporoučím se ke schodům, slyšíc, jak výtah právě odjíždí.. Ani jsem nezaregistroval, kdo do výtahu vlastně nastoupil.. a to mne zdravili.

Za pár okamžiků, a po několika schodech, vcházím do kanceláře. Zapínám milované PC, pravou rukou si přezouvám botu, levou vytáčím kolegu (myslím telefonem :o) a s mobilem pod levou částí brady začínám domlouvat předání včera dokončené dokumentace.. Netrpělivě poklepávám prsty levé ruky a přemýšlím o tom, proč zrovna mne to PC nabíhá tak pomalu.. Jakmile vpravo nahoře na obrazovce zasvítí modrá barva nesmrtelných Windows, začínám bez zaváhání zadávat své přístupové heslo a než se během minichvilky poprvé ukáže celá úvodní obrazovka, mám za sebou již 2 chybné pokusy zadání hesla a tudíž 2 nepovedené přihlášení do počítače.. "Ha ejhle..", naposledy tady něco dělal kolega – informatik a PC si pamatuje jeho jméno.. správně opravuji na svoje a pokus přihlášení opakuji.. "Hurá... vyšlo to !" Skoro nahlas vykřiknu, když počítač s plechovým vrněním po úspěšném přihlášení pokračuje..

Začíná se vykreslovat nádherná pracovní plocha s podmořskými rybičkami a korálovými útesy – je to doplňkový prográmek k Windows, který automaticky mění obrázky pozadí plochy – jinak nic skutečně užitečného nedělá – a je zadarmo. Po krátké chvilce mi měnič obrazovky předkládá další nádhery v podobě písčité pláže, zelených palem, krásných hor se zasněženými vrcholky.. a následuje milovaná rodina a roztomilá zvířátka všeho druhu.. :o) Já mezitím přendávám telefon z levého podbradí na pravé, zouvám levou rukou druhou botu, a křížem přes včerejším kafem politou klávesnici pohybuju myškou po své nádherné ploše.. "Kde to je.. sakra.. kde to je. Včera to tam ještě bylo.. co s tím kdo zase dělal..", lamentuju.. když nemohu v nádherných korálových útesech pozadí obrazovky najít ikonu včera uložené dokumentace. Nacházím ji záhy.. ve druhém rohu obrazovky nevhodně umístěného monitoru, kde se nyní blbě odráží poblíž umístěná lampička (no a samozřejmě ve dne sluníčko - když teda svítí !). Sem se mi ikonka s pracně vytvořeným dokumentem včera automaticky přesunula poté, co jsem se nechtěně dostal na webové stránky rockového rádia. To nejen že začalo zdarma hrát moje oblíbené skladby, ale místo mé práce si udělalo na ploše svého zástupce.. a vedle ještě zástupce "Shopping-Store -Radio". Oba 2 nové zástupce se pokouším smazat odhozeními do přeplněného koše, trůnícího na ploše obrazovky v prostoru podmořské jeskyně s murénou.. Napoprvé se ale nedaří... a omylem něco spouštím z otevírajících se stránek internetového "Shopping-Store..". "Dokončuje se instalace nové verze MPEG přehrávače.. Doporučujeme restartovat počítač", bliká na mne náhle se zjevující okénko na obrazovce.. Není ale čas - a celé internetí souokní - ignorujíce doporučení o resteru - po několika hbitých pokusech zavírám. V té chvíli již přezut do pantoflí, ubezpečuji svého kolegu do telefonu, že má dokumentaci v mejlu během pár vteřin. Vracím myš do správné ruky a otevírám pro kontrolu ikonu se zmiňovaným dokumentem.. Zároveň spouštím mejlový program.. a na ploše mezi žraloky zatím marně hledám potřebné programy. V okamžiku nabíhání pošty se zprávou "Čekejte prosím.." startuji Word a následně Excel.., které jsem našel na ploše tam co včera..

Obrazovka náhle zabliká... Na dolní liště se ukáže nějaký divný obdélníček a pak ještě další a vše se ve své celé nádheře jakoby zastaví v prostoru i čase.. Cítím, jak se vnořuji do podmořských hlubin opět vykreslených na pracovní ploše.. V ten okamžik mi měnič obrazovky vytrhává z opojné podmořské hlubiny a vrhá "Mé Já" do barevných květů nekonečných luk pod Alpskými štíty.. "Jeje, kde je ten dokument ?, opět se ztrácím v nové obrazovce.. Zůstávám mírně strnulý a trochu nechápavě čtu místo obsahu včera dokončeného dokumentu - na který stále čeká můj telefonní přítel - "Header corrupted or invalid file name." "I n v a l i d f i l e n a m e", polohlasem si hláskuji a cítím, jak se začínám pomalu potit. Náhle si uvědomuju, že s kolegy - přítele na telefonu co mi netrpělivě do levého ucha z mého mobilního přístroje stále něco vykládá - se stává nepřítel / on to ale ještě neví. "Ten dokument je v prdeli..", dochází mi.. To se muselo stát při zatuhnutí PC po jeho včerejším usnutí, když jsem měl spuštěný Excel a Word. Dobíhá můj tok myšlenek – bohužel nedobíhá potřebný tok informací z měho milovaného PC... Prostě než jsem se vrátil z jednání, "komp" vytuhnul..

Spouštím ikonu "Počítač" napíchnutou na parohu vánočně strojeného severského soba - měnič obrazovky opět skvěle odvedl svoji práci. "Musím najít tu včerejší zálohu. A poslední odstavec znova dopíšu. Stejně si ho pamatuju..", zanořuju se chvatně do prostoru disku "C:\" uvnitř ikony "Počítač". Proklikávám názvy jednotlivých adresářů a horečně přemýšlím, kam jsem to uložil... Mírně mi zdrží znenadání se zjevený adresář "Foto Chorvatsko .." - myslel jsem, že to mám už vypálený a smazaný.. "Musím to probrat, musím to probrat.." zapřísahám se, a pokračuju v procházení adresářů.. "Záloha - hotové projekty, Záloha-základy, Záloha - Zálohy na základy a loňské náklady..", nahlas čtu a vůbec si nevybavuju, že bych sem někdy něco takového nahrál.

Uf.., odfouknu hlasitě když potřetí narážím na adresář "Foto Chorvatsko.." a pokládám telefon s rozčilujícím se kolegou. To bude ono, bleskne mi hlavou v okamžiku, kdy měnič obrazovky opouští Saharské Bedujíny a ochlazuje mé orosené čelo hromadou sněhu a ledu s roztomilými ledními medvědy. I přes svou krásu, jsou prý jedny z nejnebezpečnějších zvířat na planetě - vzpomínám. Zároveň reaguji s instinkty lovce ledních medvědů a neutuchající radostí - nalezl jsem včerejší zálohu. Pravda, v podivně nazvaném adresáři "Nezálohováno - jen pracovní - Zrušit". Poklepem myšky otevírám potřebný dokument a po pár vteřinách s hrůzou ( a zuřivostí ledního medvěda ) čtu "Příliš dlouhá cesta - path - soubor přejmenujte a akci opakujte." Opakuji.. jednou.. dvakrát.. ani pak to není lepší. Jak to říkal ten informatickej chytrolín.. "cesta - sečtená jména souborů a adresářů nesmí být delší než asi 250 znaků.." To bude asi ono.. ale jaká cesta a jaká sečtená jména.. Mě z toho picne..

Ze skoro rezignace mi vytrhává další událost.. a neni to šetřič obrazovky. "Že by se to povedlo ?", svítá naděje. Ale opak je pravdou. To jen nezdolný poštovní program předběhl start Excelu a převzal vládu nad plochou obrazovky. Automaticky se přihlašuje - "To je věc - na nic nesaháš a ono ti to samo za pár vteřin přihlásí.." a záhy ukazuje informační cedulku "Přišla nová pošta. Otevřít Ano / Ne". Myškou bezmyšlenkovitě klikám na "Ano" stále nesmyslně doufaje, že získám svůj kýžený a hledaný dokument.. a jakoby v mlze čtu.. "Stal jste se šťastným příjemcem výherního emailu. Stačí, když jej rozešlete alespoň 10-ti známým či kolegům a budete tak zařazeni do slosování mezi nejlepších 1.000.000 uživatelů o skvělý protivirový program..

S podivem nemusím vůbec nic udělat a pošta se ztrácí v hlouby obrazovky. Náhle se totiž, přes okna spuštěných programů a hlášky "příliš dlouhá cesta kamsi.." vykresluje další.. veliké sněhobíle čisté okénko. A v jeho prostředku se roztáčí kouzelné kolečko Windows, které mi oznamuje nějakou, zatím skrytou činnost systému.. "Kouzlo..", zamumlám a po několika neskutečně se vlekoucích vteřinách, kdy polemizuji nad tím, že mi informatik tvrdil, že mám úplně nový super stroj, je kolečko nahrazeno stručnou a jasnou zprávou.. "Chcete pokračovat v práci po předešlém nestandardním ukončení operačního systému ? Ano Ne". Zůstávám zaraženě civět na něco, s čím jsem vůbec nepočítal. Očekáván byl jen někdo z posvátné trojice pošta/Word/Excel.. To snad ne.. opožděně a pracně vzpomínám na včerejší úprk z práce na poslední chvíli.. a hlášku "Čekejte dokončuji aktualizaci.." Hláška - nehláška, PC vypnout vytaženým kabelem - bus nepočká..

Z mého okouzlujícího světa a včerejších myšlenek mi vytrhává náhlé hlasité, až příliš realistické zaklepání na dveře a vrací mne do současnosti k hlášce "Chcete pokračovat v práci po předešlém nestandardním ukončení operačního systému ? Ano Ne". V leknutí nechtěně cvakám klávesu šipky kurzoru na volbu Ne (nepokračovat) a nevědomky se neopatrně opírám o nejmocnější tlačítko světa "ENTER" na své klávesnici. Zároveň, mi sjíždí z hromádky nevyřízených dokumentů myšička a zůstává viset ze stolu za svůj elegantní ocásek. Ve snaze zachytit ji si strhávám nejen vedle PC doposud umělecky rozmístěné mušle a oblázky z dovolené, ale i k monitoru celkem pevně izolepou přilepený ústřižek s vlastnoručně vyrobenou nápovědou hlásající "Escape - odejít zpět / Cancel - zrušit..". Slyším se, jak má ústa cedí mezi zuby "Vstupte??!!!". Mezitím počítač ve stejné vteřině plní mé omylem vybrané přání – NEpokračování v práci po předešlém nestandardním ukončení.. a poslušně se standardně ukončuje.. včetně nedootevřeného Wordu, Excelu, pošty.. To už na vše kouká ode dveří kolega.

"Nevíš co bylo psaný v tý hlášce.. hele.. samo se to zavírá.. asi vir.", oslovuju příchozího a zároveň přemýšlím, že ta rozpatlaná izolepa ze svetru nepůjde dobře odstranit. Kolega nechápe, a na moji hromádku papírů na stole pokládá vedle klávesnice menší štos papírů. "Nedávej to sem, spadne to",oponuju. Dělá ale, že mne neslyší, otáčí se, a odchází. "To jsou ty plány co nešly ani po 3-tí vytisknout.., měls blbě nastavenou hlavní tiskárnu.. vylezlo to v jiným patře", krátce sděluje přes rameno. "Buď to dej do sběru, nebo na to z druhý strany piš. Ať šetříme papír. Jó a záložní CD", dodává s úšklebkem, "jsem takhle rychle nenašel. Tak jsem novým foťákem udělal pořádný super fotky a asi 8 jsem ti jich poslal do mejlu. Některý ale neprošly. Buď máš místo PC pěknej křáp a informatik s tebou vyjebal, nebo si vyčisti poštu.

Se zaklapnutím dveří za odcházejícím kolegou utichá i větráček "standardně" vypnutého PC. Modrá kontrolka na převráceném LCD-čku se mění v oranžovou a nastává úplné ticho. Dívám se na zuté boty, ze stolu visící myšku a hodinky. Rafičky ukazujou pár minut po 7 hodině. Já si náhle uvědomuju, že tohle všechno trvalo jen okolo 10-ti minut - páni jen asi 600 vteřin.. Lovím v paměti.. jak to říkal ajťák.. "..až přijdeš do práce.. zapni PC... nech ho 2-3 minuty , pak se přihlaš a dej mu čas zase tak 2-3 minutky..". Jojo, i ten stroj potřebuje trochu času.. Sám pro sebe se začínám usmívat.. "přibrzdi chlape, přibrzdi..". Narovnávám monitor, vrácím myšku na její místo.. a zapínám počítač. Za dveřmi se ozývá šramot následovaný zaklepáním. "Dááléé" hlaholím s novým douškem lepší nálady. VŽDYŤ BUDOU PŘECE SVÁTKY..

---

# Zpět na úvod této stránky.

---